Loupak.cz - Vtipy

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy za úkol, aby zjistili od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky.
Kathy říká: „Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když v tom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila.”
„A ponaučení?” ptá se učitelka.
„Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.”
„Dobře,” říká učitelka, „teď Lucy.”
„Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat. A poučení je: Nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou.”
„To je pěkný příběh,” říká učitelka, „Johnny, jaký máš příběh ty?”
„Ano, madam, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Bobovi. Strýček Bob byl u Zelených baretů ve Vietnamu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné, co měl byla láhev Whisky, kulomet a mačeta. Než dopadl na zem, vypil láhev Whisky, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou vietcongů. Zabil jich 70 kulometem, než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou, než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama.”
„Svatá dobroto,” zděsí se učitelka, „a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?”
„Neser se do strejdy Boba, když je nalitej!”

„Bavili už jste se v některých jiných předmětech o prvocích?” zeptala se na začátek bioložka.
„Ano,” mává rukou Pepíček, „v matematice.”
„Výborně,” chválí ho kantorka, „a o jakých?”
Pepíček na to: „O prvočíslech.”

„Zítra budu zkoušet Nerudu, Němcovou a Světlou,” říká paní učitelka.
Pepíček na to: „Takže já nebudu?”

„Jó Mor, to musel být boxer,” obdivně si hvízdl Pepíček nad učebnicí dějepisu. „Když spočítám, kolik lidí morová rána skosila...”

Božena Němcová napsala „Dědečka”.

Ve škole: „Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?”
„Nikdo, paní učitelko.”
„Pepíčku, nelži! Kdo ti pomáhal s domácím úkolem?”
„Tatínek.”
„Tak mu vyřiď, že Wolker byl Jiří, a ne Johnny.”

Učitel: „Kolik je 62 568 x 76 239?”
Student: „Z hlavy?”
Učitel: „Samozřejmě, že z hlavy!”
Student: „Tak to nevím.”
Učitel: „Tak si jdi sednout.”
Student: „A kolik to tedy bylo?”
Učitel: „Počkej, skočím si pro kalkulačku.”

Učitelka k dětem: „Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?”
Hlásí se jediné, Pepíček a ač se učitelka bojí, že to bude nějaká sprosťárna jako vždy, nezbyde jí, než Pepíčka vyvolat.
„Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy.”
„Výborně, Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to, prosím tě, pamatuješ?”
„Podle pánského přirození, paní učitelko.”
„???”
„Když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen noci svatojánské a když 20, tak Zkrocení zlé ženy.”
„A co když je to 30?” ptá se zvídavě učitelka.
„To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním?!”

Při vodním slalomu se sportovec vyhýbá odpadkům plovoucím po hladině.

Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí vyučovací hodinu.